Kontakt | Přidat do oblíbených | Mapa stránek
 
 

Královéhradecká asociace
nevládních neziskových organizací

 
 
Naši partneři
logo Magistrátu města Hradec Králové

logo Univerzity Hradec Králové

logo ERA - Poštovní spořitelna

logo Veolia Voda Česká republika, a.s.

Dobrovolnictví a filantropie

O filantropii
Filantropie představuje souhrn dobrovolných činností a chování, které vedou k vědomé podpoře třetích osob (jednotlivců, skupin, organizací) za účelem dosažení vyšší kvality života jednotlivce a společnosti. Filantropie je nejen o penězích a jejich darování a přijímání, ale především o vztahu mezi tím, do dává a tím, kdo přijímá. Pojem filantropie se objevuje v historicky podstatně dříve. Od původního řeckého termínu majícího v češtině několik ekvivalentů jako lidumilství, dobročinnost či láska člověka k člověku se posunula dále, přes křesťanské chápání bratrské pomoci bližnímu v nouzi až k racionálnímu řešení obecných problémů. Nejstarší formou je individuální filantropie, která začínající již u almužen. V současné době převládá drobné individuální dárcovství ve formě času či peněz.
Hlavním zdrojem filantropie je vědomí faktické nerovnosti - nerovnosti majetku, schopností, možností, situací zákonitých i velmi náhodných (např. živelné katastrofy). Z tohoto vědomí pak vyplývá snaha korigovat nerovnosti tam, kde na to síly jednotlivce nestačí. Nastolit relativní řád a harmonii je pak hlavním obsahem filantropie. V Českých zemích měla filantropie v minulosti silně zakořeněnou tradici. Filantropické aktivity aspirovaly nejen na řešení obecných problémů, ale i na identifikaci "kritických míst" společenského života a jejich preventivní ošetření. Vedle ústavů pro sirotky či padlé dívky se díky filantropickým aktivitám budovaly instituty vzdělávací či vzdělávání finančně podporující (na konci 18. století existovalo v českých zemích 138 nadání tohoto typu, na konci 19. století jich bylo více než tisícovka). Např. rodinné násilí bylo jako závažný problém identifikováno a v některých zemích již i legislativně ošetřeno právě díky filantropickým aktivitám.
Filantropie také podporuje ty aktivity, které jsou neověřené, experimentální, nesystémové, netradiční, které ruší obecně přijímané dogma, otevírají společenský systém a jsou možným potenciálem společenského rozvoje. Moderní filantropii tudíž chápeme jako nástroj účasti člověka na věcech veřejných a tedy i jako nástroj demokracie. Toto pojetí filantropie je však v našich podmínkách více ideální vizí, než životní praxí.

Dárcovství
Fenomén dárcovství vyrůstá z hluboce zakořeněných a vžitých principů lidského chování a tvoří osu společenského soužití obecně. Pojmy spojené s dárcovstvím jako štědrost, solidarita, soucit, pohostinnost. svůj konotát v průběhu let nezměnily, pouze se změnilo prostředí, společenské podmínky a oblast neziskového sektoru. K opětovnému  rozvoji je tedy třeba nejen dostatečné množství ekonomicky silných subjektů produkujících zisk, jehož přebytek by mohl jít na dobročinné účely, ale především výchova k filantropii. Nyní se tedy musíme snažit o to, aby se dárcovství stalo hodnotou, kterou veřejnost nejen obecně akceptuje, ale i vykonává. Filantropie by se měla stát přirozenou součástí života jedince i společnosti, potom bude mít fundraising snadnější pole působnosti.


Dobrovolnictví
Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Dobrovolník dává část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Za tuto činnost nedostává finanční odměnu, ale často nedocenitelný dobrý pocit z pomoci ostatním, získává zkušenosti a nezřídka i přátelství.
V českém prostředí se můžeme setkat s několika druhy dobrovolnictví. Jeden typ představuje tzv. občanská výpomoc, zahrnující různé formy sousedské výpomoci. Jedná se o systém vzájemných protislužeb, které se úspěšně rozvíjely právě v uplynulém období totalitního režimu díky absenci normálně fungujícího trhu i služeb. V posledních letech se tyto vzájemné protislužby mění v tržní vztahy, ale stále je možné je nalézt v rámci rodiny a příbuzenstva, na venkově, apod.
Dalším typem je dobrovolnictví vzájemně prospěšné, které představuje činnost, kterou vykonávají především členové různých sdružení či klubů za účelem realizace cílů a poslání vlastní organizace. Jedná se o mnoho kulturních, sportovních, dětských a mládežnických organizací, kde určité skupiny občanů dobrovolně, sami pro sebe a své přátele realizují řadu aktivit. Do tohoto druhu dobrovolnictví se řadí i dobrovolní hasiči (SDH), dobrovolníci působící v zájmových sdruženích jako jsou Junák, Pionýr, YMCA atd. a v řadě svépomocných spolků zaměřených především na vzájemnou pomoc osob se zdravotním hendikepem. Tento typ dobrovolnictví je u nás převažující a věnuje se mu až 91% českých dobrovolníků. Existuje však také dobrovolnictví veřejně prospěšné, které vychází z ochoty občanů angažovat se svobodně a podle svého přesvědčení, ať již pro druhé nebo pro určité změny ve společnosti. Oproti vzájemně prospěšnému dobrovolnictví je u tohoto typu dobrovolnictví na prvním místě potřeba být užitečný svému okolí. Po roce 1989 se u nás stala platformou pro tento typ dobrovolnictví řada nevládních neziskových organizací, které se snaží získat pro svoji činnost dobrovolníky z řad veřejnosti, ať již se jedná o jednorázové akce nebo dlouhodobou dobrovolnou spolupráci. Tento typ dobrovolnictví je charakterizován již v občanském zákoníku v části týkající se závazků, konkrétně typové smlouvě příkazní. Dalo by se říci, že občanský zákoník už od počátku vytváří základní právní rámec pro uskutečňování dobrovolnické činnosti.
Posledním a nejnovějším typem dobrovolnictví je dobrovolnická služba. Ta představuje obvykle dlouhodobý (až několikaměsíční) závazek věnovat se dobrovolné práci často mimo svoji zemi. V ČR se tento typ dobrovolnictví začal objevovat až po roce 1989, kdy k nám přijela řada dobrovolníků především z USA a západoevropských zemí, jejichž činnost byla zaměřena převážně na výuku jazyků. Postupem času vznikly i české organizace, které se věnují vysílání dobrovolníků do zahraničí, ať již na skupinové workcampy či na samostatné studijní a vzdělávací pobyty v humanitárních či ekologických organizacích. Současně se však začala dobrovolnická služba uplatňovat i při vysílání dobrovolníků do českých organizací. Nejčastěji se dobrovolnická služba vykonává v sociálních službách a také ve zdravotnictví.

Za obsah na této stránce zodpovídá: Zuzana Hloušková, Eva Novotná.
Poslední aktualizace této stránky: 21. 04. 2014, 17:30 hod.

| nahoru |

 
 


Vyhledávání:
 
 
e-mail: webmaster


Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací
Veverkova 1343
500 02 Hradec Králové
e-mail: info@krasnno.cz