Kontakt | Přidat do oblíbených | Mapa stránek
 
 

Královéhradecká asociace
nevládních neziskových organizací

 
 
Naši partneři
logo Magistrátu města Hradec Králové

logo Univerzity Hradec Králové

logo ERA - Poštovní spořitelna

logo Veolia Voda Česká republika, a.s.

O dobrovolnictví obecně

Historie dobrovolnictví u nás
Dobrovolnictví se v České republice začalo více objevovat v souvislosti s rozvojem občanské společnosti po roce 1989. Dobrovolnictví mělo u nás svou tradici, která byla přerušena nejprve okupací a potom komunismem. S počátky filantropie, představující souhrn dobrovolných činností a chování, které vedou k vědomé podpoře třetích osob (jednotlivců, skupin, organizací) za účelem dosažení vyšší kvality života jednotlivce a společnosti, se můžeme setkat už v prostředí středověkých měst. Velký počet nemocných, žebráků, lidí bez domova a opuštěných dětí si vyžádalo vytvoření chudobinců, starobinců či sirotčinců, jejichž provoz byl financován výhradně z dobrovolných darů zámožných jednotlivců, příp. z prostředků církve. Na dobročinnosti stálo v podstatě veškeré ošetřování raněných a nemocných. Velký rozmach dobročinnosti v rámci spolkové činnosti je možné zaznamenat v 19. století díky říšskému spolkovému zákonu z roku 1867. Po celé zemi se houfně zakládaly nejrůznější spolky, vlastenecké a vzdělávací, studentské, hudební, ochotnické, podpůrné, zájmové, okrašlovací, také tělovýchovné organizace, hasičské jednoty a sportovní kluby. Činnost všech těchto spolků byla zajišťována na dobrovolnické bázi. K jejich dalšímu rozvoji došlo po vzniku Československa. Dobrovolné organizace měly různé organizační formy, např. soukromé, obecní, náboženské, národnostní, spolky (např. Zemská péče o mládež, Československý červený kříž). Později, za éry socialismu, byla dobrovolnická činnost zpolitizována a byla vnímána spíše jako "práce pro režim". Devalvace dobrovolného principu probíhala ve třech fázích. V té první, agitační, se stát snažil prostřednictvím propagandy vzbudit v lidech nadšení pro dobrovolnickou (bezplatnou) práci ve prospěch socialismu. Tato práce se však mohla rozvíjet pouze ve státem kontrolovaných masových organizacích. Ve chvíli, kdy lidé přestávali věřit, že dobrovolnictví přispívá k rozvoji socialistického státu a kdy odhalili, že je zneužíváno k vykrývání nedostatků v národním hospodářství, stát přistoupil k vydírání a zastrašování, kterým občany k dobrovolnictví de facto přinutil. Dobrovolná práce se stala povinnou pro všechny a ztratila svou autenticitu. Díky této fázi represe se smysl dobrovolnické činnosti zcela vyprázdnil a stal se z něj bezobsažný rituál, kterým lidé pouze demonstrovali svou loajalitu k režimu. Takovéto chápaní dobrovolnictví (tj. povinně dobrovolná práce) přetrvává i do dnešní doby, ačkoliv s příchodem demokracie plní dobrovolnictví svou pravou funkci - nezištné pomoci. Dědictvím totalitního režimu bývá často nedůvěra ve státní instituce a přetrvávající silná nedůvěra v neformální vztahy, není proto divu, že po roce 1989 se dobrovolnictví věnovalo pouze 16 % obyvatel České republiky. Dobrovolnictví si muselo hledat znovu cestu k lidem a také prosazovat nové moderní pojetí sebe sama.

Současný stav dobrovolnictví u nás
Díky historickému kontextu se dobrovolnictví u nás potýká s řadou mýtů a předsudků. Dobrovolnictví není oběť a ani práce, kterou jiní dělat nechtějí, není ani zcela zadarmo a už vůbec to není amatérismus. Dobrovolné činnosti poskytují příležitost získat bohaté praktické zkušenosti, umožňují rozvoj sociálních dovedností a kompetencí, posilují zpřetrhané vztahy důvěry. Vývoji dobrovolné činnosti se logicky liší v demokratických a postkomunistických zemí . A ještě mnohem větší rozdíl je vidět v přístupu k dobrovolnictví těchto zemí v současné době. V zemích s nepřetržitou tradicí demokracie, k nimž patří např. Velká Británie a USA, je dobrovolnictví chápáno jako něco zcela běžného. Vzájemná nezištná pomoc se tam stala standardem, který každý uznává a většina praktikuje. Po roce 1989 začala česká společnost hledat vlastní identitu a usilovat především o dosažení ekonomické úrovně západních zemí. Kromě orientace na konzumní život se však objevila také potřeba rozvoje tradičních humanistických hodnot, jako je například potřeba pomáhat ostatním, především osobám v obtížné situaci. Velký mezník představuje rok 2001, který byl rezolucí Valného shromáždění OSN č. č. 52/17 z 20. listopadu 1997 stanoven jako Mezinárodního roku dobrovolníků. V tomto roce se začalo v České republice pracovat na právní úpravě dobrovolnictví a dobrovolnictví začalo být podporováno dotačními tituly. Dále začaly vznikat metodiky pro práci s dobrovolníky a práce s dobrovolníky se začala profesionalizovat. Tento trend vyústil až v přijetí samostatného zákona o dobrovolnické službě, který začal platit od r. 2003. Vymezuje charakter dobrovolnické činnosti, institut a povinnosti vysílající organizace a náležitosti dobrovolnických smluv. Je postaven na fungování třech pilířů, kterými je vysílající organizace, přijímající organizace a dobrovolník. Vysílající organizace dobrovolníka zajišťuje prostředky a podmínky pro dobrovolnickou činnost, poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch dobrovolníka a přijímající organizaci. Přijímající organizace využívá práci dobrovolníků na svém pracovišti a věnuje jim patřičnou pozornost a podporu. Dobrovolnická služba je dle §2, odst. 1, zák. č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě definována jako činnost, při níž bez nároku na odměnu dobrovolník poskytuje: "pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakož i pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase, pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí nebo pomoc při uskutečňování rozvojových programů". Důležité je také to, že dobrovolnickou službu nelze vykonávat v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti.
S přijetím zákona o dobrovolnické službě stoupl význam dobrovolnických center, která obvykle plní roli vysílajících organizací. V současné době k nejvýznamnějším patří například Národní dobrovolnické centrum Hestia v Praze nebo Dobrovolnické centrum v Ústí nad Labem. Postupem doby se počet dobrovolnických center rozrostl. V současné době podobná působí regionální dobrovolnická centra ve 32 městech ČR. Jednotlivá centra mají specifický charakter daný místem a náplní své činnosti. Většina z těchto center zahájila svou činnost konkrétním dobrovolnickým programem zaměřeným na určitou cílovou skupinu či určitý typ organizace a časem se stalo také metodickým a supervizním střediskem, které vyhledává nové programy a aktivity pro dobrovolníky i organizace a poskytuje jim podporu.
Význam dobrovolnictví pro rozvoj společenských hodnot vyjádřila také Rada Evropské unie, když vyhlásila rok 2011 jako Evropský rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství. Slogan Dobrovolníci mění svět má dobrovolnou činnost vyzdvihnout a povzbudit k ní více občanů. "V hloubi svého nitra jsme všichni schopni měnit věci k lepšímu a projevovat starost o ty, kteří to potřebují. Dobrovolnictví upevňuje naše základní evropské hodnoty, jimiž jsou solidarita a sociální soudržnost. Při příležitosti zahájení Evropského roku dobrovolnictví chci získat podporu pro lidi, kteří usilují o změnu. Nadešel totiž čas, abychom se o práci dělili s ostatními a vraceli jim jejich zájem - nadešel čas, abychom pomáhali těm, kteří pomáhají." prohlásila při této příležitosti místopředsedkyně Komise a komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová.
To všechno jsou možná důvody, proč počty českých dobrovolníků každým rokem stoupají. Např. podle průzkumu STEM pro NROS z roku 2004 podíl dobrovolníků během čtyř let vzrostl  na dvojnásobek. V šetření v roce 2000 uvedlo jen 16 % obyvatel, že po roce 1989 pracovalo jako dobrovolník. Letošní výzkum ukazuje, že na dobrovolné činnosti pro nějakou neziskovou organizaci se podílelo již 32% obyvatel, z toho 16% obyvatel pracovalo jako dobrovolník  ve dvou či více organizacích. Dobrovolníci nejčastěji pracovali pro sportovní organizace (27%), následně pro sbory dobrovolných hasičů (11%) a náboženské a duchovní organizace (11%) a organizace rybářů a zahrádkářů (6 %). O tom, že by se zapojila do dobrovolné činnosti, uvažovala pětina (22%) obyvatel, kteří  v uplynulých dvanácti měsících nevykonávali žádnou dobrovolnou práci pro neziskovou organizaci. Pokud by je však nějaká nezisková organizace o dobrovolnou práci požádala, pak by ochota stát se dobrovolníkem stoupla až na 52%
Tento trend reaguje na zájem občanů o jiný životní styl a o rozvoj tradičních humanistických hodnot, který se v posledních letech se začíná i v České republice projevovat. Byla znovuobjevena přirozená lidská potřeba pomáhat ostatním, především těm členům společnosti, kteří jsou slabí či se z různých důvodů nacházejí v obtížích a nemohou si sami pomoci. Jako nový jev roste i zájem občanů o své životní prostředí. Lidé začali hledat kromě svého profesního uplatnění jiné způsoby seberealizace, ve kterých by mohli využít svých dovedností a znalostí. To vše přispělo k zajímavému zjištění nejnovějších výzkumů - v ČR v současné době působí přes jeden a půl milionu dobrovolníků.

Další informace o dobrovolnictví

www.dobrovolnik.cz

- o dobrovolnictví, nabídky dobrovolné práce, cena pro dobrovolníky "Křesadlo"

www.dobrovolnici.cz

- příležitosti pro dobrovolníky v ČR i zahraničí, stránky INEX - SDA

www.hest.cz

- dobrovolnická organizace s celorepublikovou působností, akce, dobrovolnické programy, Cena Křesadlo

www.neziskovky.cz

- informace o neziskových organizacích a jejich akcích, burza práce, nabídky pro dobrovolníky.

www.ecn.cz

- o neziskovém sektoru, akce, práce v neziskových organizacích, nabídky pro dobrovolníky.

www.kormidlo.cz

- katalog odkazů občanské společnosti, mapuje každou tematickou oblast v co největší úplnosti (lidská práva, sociální pomoc, životní prostředí, kultura, neziskový sektor, dobrovolnictví...)

www.inexsda.cz

- INEX-SDA - nevládní a nestátní nezisková organizace poskytující příležitosti na poli mezinárodního dobrovolnictví

Za obsah na této stránce zodpovídá: Tato sekce nemá žádného správce!
Poslední aktualizace této stránky: 06. 10. 2013, 19:39 hod.

| nahoru |

 
 


Vyhledávání:
 
 
e-mail: webmaster


Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací
Veverkova 1343
500 02 Hradec Králové
e-mail: info@krasnno.cz